Chlamydie

Pokud dnes člověk - například po bujarém večírku s divokým závěrem - přemýšlí nad tím, které druhy pohlavních chorob vlastně zná, pravděpodobně si nejdříve vybaví AIDS, kapavku, nebo syfilis. Nemoc se kterou se přitom může setkat nejčastěji,ale s největší pravděpodobností v tomto výčtu nenajdeme. Jsou to právě chlamydie: jedna z nejrozšířenějších infekcí v celé Evropě, a to nejen mezi pohlavními chorobami. Podle dostupných čísel, která v žádném případě nejsou úplná, se každý rok nakazí několik stovek tisíc lidí!

Jde o onemocnění bakteriálního původu, které není přenosné jenom pohlavním stykem, ale také v podobě kapénkové infekce, tedy podobným způsobem jako třeba chřipka. K ní má ostatně blízko i v jiných ohledech: plicní forma chlamydií se kromě šíření vzduchem totiž projevuje podobným způsobem. Mimo neplodnosti, závažných onemocnění plic spojených s nepříjemným dusivým kašlem, ale může vést ještě ke třetí skupině nepříjemných důsledků. Zánětům spojivek v lepším případě, k trvalému poškození zraku potom v těch horších.

Chlamydie jsou navíc záludné v tom, že mnohdy ani nejde poznat, že se člověk nakazil. Skutečnost, že v některých případech nemoc sama od sebe ustoupí pro někoho může být částečnou útěchou. Lékaři ale v žádném případě nedoporučují nechat se touhle možností ukolébat: někdy nákaza sice skutečně najednou ustoupí, stejně tak je ale možné, že zrovna u vás skončí třeba oslepnutím.

Chlamydie jako pohlavní choroba

Podívejme se nyní trochu podrobněji na „pohlavní variantu“ choroby. Jak jsme si již řekli, v tomto případě se přenáší zejména prostřednictvím pohlavního styku. Infekce se přitom může přenést také nepřímo: pokud se například poškrábáte na obličeji a podobně (Stejně tak je možný přenos během porodu z infikované matky na dítě. A riziko zde není zanedbatelné:týká se více než poloviny novorozenců, u kterých hrozí jak komplikované záněty plic, tak i silné záněty spojivek). U mužů se chlamydie často vyskytují v močové trubic, u žen potom postihují děložní čípek. Pokud se neléčí, vedou k závažným důsledkům, a to zejména pokud se nakazí žena.

Chlamydie způsobuje prvok Chlamydia trachomatis, který se usazuje v buňkách tvořících vnitřní oblast kanálu děložního čípku, který spojuje pochvu s dělohou. Nepostihuje samotné buňky dělohy, ale může se usadit v konečníku nebo močové trubici. Pokud se v této fázi rozšíření nezačne s léčbou, šíří se původce dál, což v důsledku vede závažnému poškození celého pohlavního ústrojí. Dochází s poškození sliznice, které potom vede k slepení vejcovodů, a posléze ke vzniku rizika případného mimoděložního těhotenství.

Prvním příznakem chlamydie bývá bolestivý vřed na genitálu. Po několika dnech následuje horečka doprovázená zimnicí, spolu se zduřeninami mízních uzlin v oblasti třísel. Třetím stádiem obvykle bývají rozsáhlé záněty pohlavních orgánů, případně konečníku. U žen potom může infekce chlamydie způsobit neplodnost následkem rozpadu vaječníku a dělohy.

Nepříjemné na celé věci je zejména skutečnost, že naprostá většina onemocnění u žen probíhá bez doprovodu výraznějších příznaků. Uvádí se, že ve zhruba čtyřech pětinách případů žena vůbec nepozná, že by mohla být nositelkou nějaké infekce. Typickým scénářem je zde tedy situace, kdy žena jednoduše zjistí, že nemůže mít děti, aniž by vůbec věděla, že za tím může stát nákaza chlamydií.

V menšině případů je nicméně choroba doprovázena několika skupinami příznaků. Mezi ně patří:

Samotná infekce není smrtelná, což je možná jeden z důvodů, proč této chorobě není věnována příliš velká pozornost. I tak ale způsobuje závažné škody: ať už jde o zmíněnou možnost neplodnosti, ale také zvýšené riziko potratu, které hrozí již těhotným ženám. Jde tedy o onemocnění, které může mít výrazné dopady na úroveň reprodukce v zemích, kde dojde k jejímu šíření. Stejně tak není zanedbatelná ani skutečnost, že léčba chlamydíí je velice nákladná.

V lehčích případech, u kterých nedojde k výraznějším komplikacím může probíhat ambulantně za pomoci antibiotik a chemoterapeutik. Léky se mohou aplikovat v podobě jednorázové dávky, častěji ale po dobu týdně až dvou. Samozřejmě v případech, kdy se chlamydie vrací, léčba může trvat mnohem déle. Během léčby a přinejmenším ještě týden po jejím skončení se nedoporučuje pohlavní styk.

Chlamydie jako kapénková infekce

Chlamydie v podobě, kdy napadá plíce, je velice infekční choroba. K jejímu šíření dochází podobným způsobem jako například u různých druhů chřipkových onemocnění. Doprovází ji také podobné obtíže s tím rozdílem, že jsou mnohem intenzivnější a proto také nepříjemnější, zejména pokud jde například o až dusivý kašel. Kromě něj jsou to také dlouhodobé a intenzivní pocity únavy, neobvyklé škubání svalů, bolesti kloubů nebo břicha, ale také třeba angína nebo bolesti zubů.

Pokud tedy člověk delší dobu pociťuje některé z těchto příznaků, je možné že jsou způsobené chlamydií, aniž by se člověk předtím nutně musel účastnit sexuálních radovánek s potenciálně rizikovým partnerem. V takovém případě je potom na místě zajít za lékařem, protože jinak než prostřednictvím těchto příznaků chlamydii odhalit běžný člověk nemůže.

Dýchací cesty nejsou jedinou soustavou, kde plicní chlamydie operují. Pokud zavčas nedojde k léčbě, mohu se šířit dál: především do nervových tkání a mozku. Ale také do třeba do svalů, stejně tak mnohdy napadají imunitní systém. Pokud se chlamydie takto v lidském těle rozšíří, vedou k propuknutí mnoha dalších závažných onemocnění. Kromě chronického syndromu únavy se v těchto případech může objevit roztroušená skleróza nebo Alzheimerova choroba, ale také například astma.

Obecně je možné říci, že s původci chlamydií je vystaven během svého života praktický každý člověk. Což ale zároveň v žádném případě neznamená, že by u každého nutně muselo onemocnění, tak jak jsme si jej popsali, propuknout. A to ani při opakovaném styku s bakterií. Zároveň ale platí, že kvůli obtížné diagnostice onemocnění je pravděpodobné, že chorobou trpí mnoho lidí, kteří o tom nemají nejmenší ponětí. V současnosti navíc zejména z důvodu vysokých finančních nákladů na není možné provedení testů v případě každého pacienta, u kterého na plicní odnož chlamydií existuje podezření. Čeští lékaři proto v praxi obvykle své pacienty na testy posílají až tehdy, pokud u nich nedojde k výraznějšímu zlepšení po klasické léčbě dýchacích obtíží.

Vzhledem k tomu, že výskyt plicních chlamydií se podařilo lékařům odhalit až v relativně nedávné době. Často s jejich potíráním nemají příliš velké zkušenosti, a proto může chvíli trvat, než lékař najde tu nejvhodnější účinnou látku. Zpravidla se chlamydie léčí pomocí nejrůznějších kombinací antibiotik. Léky se přitom obvykle podávají po dobu delší než jinak běžných čtrnáct dní. Antibiotika totiž účinně likvidují původce choroby pouze v jedné jeho životní fázi. Díky těm ostatním potom může onemocnění opět propuknout. Vždy proto existuje riziko recidivy choroby i po té, co příznaky onemocnění zmizí.

Bakterie chlamydií napadají buňky postiženého místa zevnitř, aby v nich následně fungovaly jako parazité: z buněk získaná energie pak slouží k množení těchto bakterií, a tím také šíření infekce.